jak bylo na vylete

ach jo uz jsem byla tak v pulce zaznamu kdyz jsem si to nedopatrenim smazala.. vyborny.. tak znova.. doufam ze to moc neztrati stavu..

takze vyrazili jsme v patek rano.. meli jsme trochu zpozdeni ale nakonec jsme se v poradku nalodili a vyrazili a cestu.. cestou jsme pozorovali podzimni krajinu kde se obcas objevilo par sobu.. nase prvni zastavka byla vodni elektrarna na rece kemioki ktera je v umele vytvorene jeskyni a precerpavanim vody ziskava energii.. energie z vodnich elektraren dela pro finsko snad 50% z vyroby energie.. skvely bylo ze jsme predtim nez nam sdelili zakladni informace o elektrarne a pustili propagacni film dostali vybornou svacinku v podobe skoricove buchetky broskve a tepleho napoje.. ale hlavne v elektrarne to vypadalo skvele! tahle mistnost proste vypada jako kulisa z nejakyho ceskyho filmu .)


fascinovala me ta spousta trubek a tlacitek.. skvely prostredi pro fotografovani..


po prohlidce jsme pekne svisteli na obed protoze jak jsme nabrali zpozdeni tak hrozilo ze obed ktery byl samozrejme domluven na urcitou hodinu nam tak nejak utece pred nosem.. ale nakonec jsme vsechno stihli uplne s prehledem a ja jsem se pekne nacpala lososove polevky.. salat podle chuti.. vyber peciva a napoje.. vzala jsem si jeste dva livanecky pekne na cestu .) a ujizdeli jsme do vesnicky Suvanto ktera snad jako jedina za valky unikla vypaleni nemci snad proto ze byla na druhe strane reky a v te dobe tam jeste nestal most.. samozrejme ale mistni maji jeste asi tri historky o tom jak a proc se tak udalo.. kazdopadne vesnicka se skladala z nekolika domku ruzne roztrousenych po okoli.. zadna naves nebo ulice kdepak.. pobihalo tam stado sobu ktery se ale moc vyfotit nedalo protoze byli vetsinou daleko a navic nam krapet prselo.. kazdopadne na fotce vidite kousek vesnice a v pozadi most..


jeste jsme nakoukli do tradicniho domu.. vlastne jenom do jedne mistnosti ktera je hlavni obytnou a na ni navazuji dve loznice a mala kuchynka.. hlavni mistnosti dominuji kamna a posezeni s dvema houpacimi kresly..na stene visi spousta kycovitych obrazku a kuze losa.. pod kuzi losa a hromadou svrsku jsem zahlidla rotoped .) hlava soba visi vycpana v domku naproti coz je stani pro dobytek predelane na informacni turisticke centrum s malou restauraci.. v lovecke sezone okoli suvanta navstevuji hodne nemci aby mohli strilet losy..

pak uz jsme svisteli se ubytovat.. kemp prima moc v kazde chatce pro 4 lidi jedna sauna.. my jsme si ale doprali tradicni saunu s ochlazovanim v jezere.. predtim jsme ale zvladli prima veceri ze soba a vyjeli jsme si na lodickach na jezero.. pri druhe jizde nam zacalo pekelne lit takze nez jsme se dostaly s holkama ke brehu byly jsme radne promoceny.. hlavne kalhoty.. ale zas o to vetsi to byl zazitek..


po saune jsem se na chvili natahla a uplne s prehledem jsem prospala opikani na ohni.. .( navic jeste kdyz jsem se v noci probudila tak me docela pekelne bolela zada.. postel sice vypadala pohodlne ale pruziny mi asi nejak neudelaly zrovna dobre takze zbytek noci jsme spala na zemi.. rano byla skvela snidane a vyrazili jsme do narodniho parku.. lanovkou jsme vyjeli na vrch hory Pÿha a rozhlizeli se tak nejak krpate v mlze .)


nacez jsme sjeli zase dolu a vydali se neuveritelnym lesem smerem k mokradum.. dali jsme si trasu nejakych asi 5 km.. bylo to moc fajn.. neprselo.. videli jsme zase par sobu ale byli daleko nebo jenom probehli kolem kdyz jsme je vystrasili.. sli jsme totiz jako docela velka skupina..


po tehle prochazce byli vsichni pekne utahani a cestou na dalsi zastavku skoro vsichni v autobuse spali.. za oknem autobusu jsem obcas zahlidla sobi.. dalsi zastavkou byl dreveny kostel stary nejak 300 let.. drevo vydrzelo kvuli klimatickym podminkam kdy je pomerne znacnou cast roku konzervovano mrazem..


to byla nase posledni zastavka a domu jsme dorazili poradne unaveni.. sla jsme docela brzo spat a nedele byla takova jako nedele byvaji.. prala jsem varila jsem jedla jsem.. vecer jsme si vyrazili na vylet na ounasvaru za ucelem pozorovani polarni zare.. ale bohuzel se nam zaclo docela zamracovat a nevideli jsme nic.. jenom jednu padajici hvezdu.. ale i tak to byl prima nocni vylet.. polarni zar teda uvidim jindy .)